Zvykání si v novém domově

Všichni si to asi dokážeme představit - nastane den D, kdy si jedeme pro novou kočičku. Plní euforie, nadšení, nemůžeme dospat a už jsme natěšení, až si nového mazlíka budeme moct pochovat. Jak to vlastně probíhá, co je potřeba brát na vědomí a jak se na to připravit?

1) Připraveným štěstí přeje

Výbava je určitě krokem číslo jedna - nezbytnosti jako kočičí toaleta, misky, přepravka do auta, jídlo, pelíšek, škrabadlo, hračky a další. Z kočičí drogerie (☺) vlhčené ubrousky, ručníček po koupeli, mýdlo/sprchová emulze. Pořizovat věci tzv. v průběhu podle mě není úplně šťastná volba. Přece jen, chceme, aby se kočička v novém domově cítila co nejkomfortněji a to nejlépe se vším všudy.
Dobrý chovatel vám určitě dá nějaké její věci s sebou na cestu, nejčastěji oblíbenou hračku, deku, cokoli, co by jí připomínalo, že je v bezpečí. Běžnou věcí je minimálně vzorek krmení, na které je číča zvyklá a hlavně spousta doporučení - značka steliva, typ misek/fontánky, škrabadlo atd. Je důležité se těmito radami řídit, aby to pro zvíře nebyl takový šok a nemuselo si zbytečně zvykat na věci, které pro něj nejsou známé. 
Za nás je to konkrétně: fontánka na pití, keramické misky na jídlo, stelivo Cat's Best Öko Plus, kočičí toaleta Curver, škrabadlo s láskou doma vyrobené (na výrobu škrabadla ráda poskytnu návod ☺) a spousta hraček, úplně zbytečně pořízená... ☺ Pelíšek u nás moc ohlasů neshledal, radši si zaleze pod peřinu k nám nebo si najde jiné, pohodlné místo u topení nebo kdekoli, kde je teploučko. Ale je určitě lepší pelíšek pořídit. aby se měla číča kam schovat, když chce mít klid. 
Pak už záleží na prioritách konkrétní kočky, jestli jí bude vyhovovat záchod krytý, otevřený, misky keramické nebo plastové... Určitě doporučuji se poradit s chovatelem, na co je zvyklá a vše tomu přizpůsobit. My máme například lítací dvířka u záchodu vymontovaná pryč, protože El to neshledala úplně příjemným, ráda si nechává ocásek ze záchodu koukat ven a dvířka jí to značně znesnadňovala... ☺Jinak u těch z vás, kdo máte tvrdou hnusnou vodu, jako my v Hradci, určitě kupujte balenou, kočičky toho zas tak moc nevypijí, aby vás to zruinovalo a mýt od toho ty misky je fakt hnus, třeba fontánku vodní kámen zanese dřív, než se nadějete.

2) Cesta do nového domova

Velkou roli hraje určitě vzdálenost, jak daleko i po jaké cestě pojedete. Kočkám obecně dělá problém cestování, ať už kvůli pachům, které neznají, rychle ubíhajícímu okolí, které nechápou, hluku z motoru nebo uzavřené přepravce. Je tak několik možností, jak si to navzájem usnadnit - nechat kočku zvyknout na přepravku ještě dříve, než ji do ní "nacpete". Dovnitř přepravky dejte měkkou deku nebo ručník, aby se měla do čeho zachumlat a navíc vezměte jeden náhradní, aby v případě nějaké nehody bylo možné ho vyměnit. Nechte přepravku v místnosti tak, aby si ji mohla prohlédnout, očichat, klidně dovnitř dejte pamlsek. Což stejně na 90% nepomůže ji dostat dovnitř, ale za zkoušku nic nedáte. ☺ Můžete ji dovnitř nalákat hračkou, nebo ji jednoduše volně nechat, aby si do ní vlezla sama. Bezpečně ji zavřete a klidně ještě nechte chvíli na zemi. Opatrně zvedněte přepravku a doneste ji do auta, kde ji zajistěte pásem na zadních sedačkách.
Cestování ve dvou lidech je určitě lepší, jeden se v klidu věnuje řízení a druhý  sedí vzadu vedle přepravky, chlácholí kočku a může se jí plně věnovat. Pokud vaše kočka cestování opravdu nezvládá, dá se potom použít uklidňující sprej jako např. tento, nebo něco na podobné bázi, doporučují se i Bachovy kapky. My máme tento sprej, ale nejsem si jistá, jestli vám ho mohu s klidným srdcem doporučit, kromě toho že neskutečně smrdí, ani nemám pocit, že by byl nějak extra účinný.
Důležitá je i volba trasy - čím míň bude auto drncat a zatáčet, tím líp. Dálnice by se mohla zdát jako ideální varianta, ale tady je pro změnu komplikací nutnost jet trochu rychleji, než na běžné silnici. A taky dálnice nevede všude, kde zrovna potřebujete... 
V závislosti na citlivosti kočky a zvoleném způsobu cesty mohou nastat komplikace jako zvracení, průjem, nebo v tom lepším případě nářek celou cestu. Vlhčenými ubrousky a náhradní dekou určitě nic nezkazíte. ☺ Před každou další cestou se vyvarujte krmení kočky před odjezdem, nedělá jim to v to žaludku moc dobře.

3) Vítej doma! 

Cestu jste úspěšně zvládli, takže nezbývá, než kočičce ukázat nové prostředí. Mějte nachystaný záchod a misku s jídlem a vodou, nejlépe v dosahu (WC a misky nenechávejte u sebe, nemuselo by to dělat dobrotu). Přepravku otevřete, nechte kočičku ať si sama vyleze a prozkoumá terén. Vyvarujte se mazlení, tahání a přemlouvání k jídlu - až bude chtít, sama si to zařídí. Chovejte se jako při běžném příchodu domů, jí si nevšímejte, popřípadě seďte v klidu někde poblíž. V téhle fázi je o opravdu nejvíce důležité nechat zvířeti prostor k tomu si všechno očichat, projít a prozkoumat. Může se stát, že se nebude cítit úplně ve své kůži a schová se za skříň nebo jinam. Pokud to bude v únosných mezích, nechte ji tam, vyleze, až sama bude chtít. Nemůžeme po nich chtít zázraky, násilím je tahat ven určitě ničemu neprospěje a jen ji to víc vystresuje. Jsou samozřejmě případy, kdy kočička vyleze z přepravky a už se vám hrne na klín, jako třeba u nás (díky bohu!☺), ale naopak se děje i to, že zaleze za skříň a tři dny o ní nikdo neví. V tomhle případě je určitě na místě sledovat, jestli mizí jídlo a voda, jestli chodí na záchod a pokud ne, je opravdu nutné ji dostat ven a neriskovat, že se jí něco stane. Většinou vylezou v noci, kdy všichni spí, najedí se, napijí, skočí si na záchod a zalezou zpět do bezpečí. Když je to takhle, nechte to být a věřte tomu, že za chvíli vám bude spokojeně vrnět na klíně. Neměla bych strach o to, JESTLI si zvykne, ale spíš za jak dlouho, to už je opravdu individuální. Je pak opravdu kouzelné vidět, jaké dělá kočička pokroky, uvidíte sami. ☺

Všem přeji hodně zdaru při zvykání si a věřím, že v každém případě to skončí oboustranou spokojeností! 

Pokud máte svůj příběh, jak si kočička zvykala u vás doma, určitě se o něj podělte! ☺